Infarkt myokardu
Infarkt myokardu patří mezi akutní formy ischemické choroby srdeční. Je velmi obávaný a dal by se popsat jako poškození buněk srdeční svaloviny způsobené náhlým nedostatkem kyslíku (tj. právě ta ischemie)....
Infarkt myokardu patří mezi akutní formy ischemické choroby srdeční. Je velmi obávaný a dal by se popsat jako poškození buněk srdeční svaloviny způsobené náhlým nedostatkem kyslíku (tj. právě ta ischemie). Kyslík a živiny dostává srdeční svalovina díky 2 koronárním tepnám, které odstupují ze začátku aorty. Vytvoření uzávěru vtoku jedné z těchto tepen nebo jejích větví pak vede k těžké ischemii (nedostatku kyslíku) v příslušném okrsku myokardu. Pokud tento uzávěr není včas odstraněn, dochází ke smrti buněk srdeční svaloviny.
Nejčastější příčinou je ateroskleróza koronárních tepen. Tepny se vlivem aterosklerózy mohou v jistých místech zužovat, což se u člověka může projevit jako námahová angina pectoris. Ateroskleróza je složitý děj, který se dá při velkém zjednodušení popsat jako poškozování cév spojené s postupným ukládáním tuku do jejich stěn. Na vzniku tukových aterosklerotických plátů se významně podílí i imunitní systém. Tento proces probíhá dlouhodobě u všech lidí s větší nebo menší závažností a je spojen s mnoha komplikacemi. Hlavním důsledkem je postupné zužování nebo náhlé ucpání cévy. Postižené cévy se v jistém místě začínají zužovat, zhoršuje se tak průtok krve a určité orgány mohou být ohroženy nedostatkem kyslíku (ischemií). Velmi vážnou komplikací aterosklerózy je situace, kdy v místě aterosklerotického zúžení cévy dojde náhle k prasknutí narušené cévní stěny a vytvoření krevní sraženiny (trombu), která najednou cévu úplně ucpe. Pak může dojít k velmi závažnému a nečekanému poškození daného orgánu nedostatkem kyslíku. Pokud tento proces zužování trvá dlouhodobě, je to v podstatě “pozitivní”, protože koronární tepny mají schopnost vytvořit kolem místa zúžení boční spojky a snížený přívod kyslíku se po čase opět zvýší. Problémem je, když aterosklerózou změněná stěna cévy praskne a v místě se vytvoří krevní sraženina, která cévu náhle a úplně ucpe. Pokud je sraženina větší a naše tělo ji nedokáže rozpustit, což je častý stav, začíná boj s časem, který bez pomoci končí smrtí části buněk myokardu.
Typickým projevem je náhle vzniklá neodeznívající bolest za hrudní kostí, může k ní dojít v klidu nebo při námaze (k prasknutí stěny cévy a vytvoření sraženiny může dojít kdykoliv). Od námahové anginy pectoris se odlišuje větší bolestivostí a zejména tím, že ukončením námahy se stav nezlepší! Člověk je velmi neklidný, má pocit strachu a silně se potí. Bolest může vystřelovat do zad nebo do končetin, infarkt spodní stěny srdce může vyvolat bolesti břicha lokalizované do nadbřišku. Infarkt může proběhnout i bez větších bolestí a projeví se například jen narušením pumpovací funkce levé komory a městnáním v plicním řečišti, tj. dušností.
Komplikace infarktu myokardu jsou pestré a řadíme mezi ně poruchy srdečního rytmu komorová tachykardie nebo dokonce i fibrilaci komor a s tím související náhlou srdeční smrt. Vytvoření výdutě poškozené srdeční stěny, prasknutí této výdutě a vylití krve do osrdečníku (což vede k tamponádě srdeční a rychlé smrti), poškození chlopní, zhoršení funkce srdce jako pumpy a následné srdeční selhání. Komplikace jsou vážné a tím horší, čím větší počet buněk myokardu odumřel.
Detailní popis léčby by byl na samosatnou kapitolu. V tomto článku jen konstatujme, že pacientovi se v akutním stavu podávají léky na ředění krve, silné léky proti bolesti, nitráty, a v případě srdečního selhávání i diuretika. Léky mohou pomoci, ale infarkt samy o sobě nevyléčí. Podstatou vlastní léčby je buď cílené rozpuštění sraženiny speciálními léky (trombolýza), nebo mnohem lépe provedení koronarografie a roztažení uzavřeného úseku koronární tepny speciálním balónkem. Tomuto zákroku se říká koronární angioplastika. Při angioplastice se v třísle nabodne stehenní tepna, zavede se skrz ní do aorty vodič a aortou se posune až k srdci do postižené koronární tepny. Nakonec se v místě zúžení nafoukne malý balónek, který je na vodiči. Tím se umožní obnovení zásobení postižené části srdce kyslíkem. Pokud není pro charakter a rozsah uzávěru možné angioplastiku provést, lze provést akutní kardiochirurgický zákrok spočívající ve vytvoření koronární bypass.
- Pokud jen pomyslíte, že toto akutní onemocnění Vás postihlo neodkládejte zavolání na 155 , protože léčebné okno je velice úzké jen několik málo hodin od počátku příznaků !!!!