Infekční žloutenka typ A

Infekční hepatitidy jsou širokou skupinou onemocnění. Nejdůležitější jsou hepatitidy způsobené tzv. hepatotropními (játra-napadajícími) viry - zejména virové hepatitidy typu A, B, C, D a E. Níže uvedený text se vztahuje k virové hepatitídě A = VHA. Je patřičné zdůraznit, že infekční hepatitida není to samé jako žloutenka. Infekční hepatitida je nemoc způsobená infekcí. Naproti tomu žloutenka je pouze příznak mnoha onemocnění. Žloutenka vznikne vždy, když se z jakéhokoliv důvodu zvýší v krvi a v tkáních koncentrace odpadní látky zvané bilirubin. U infekčních hepatitid žloutenka někdy vzniká (ale ne vždy) a to v tom případě, když infekcí nebo naší imunitou poškozená játra nejsou schopná veškerý bilirubin zpracovat a odstranit z těla.

Žloutenka typu A patří mezi virové infekční hepatitídy (nemoc způsobená viry jejíž projevem je zánět jaterní tkáně).

Pachatel těchto obtíží je virus hepatitidy A (malý neobalený RNA virus), který u nemocného člověka se vylučuje stolicí a šíří se nejčastěji s nedokonalou hygienou („nemoc špinavých rukou“). Má tendenci k šíření v epidemiích. (pamatuje ještě někdo na rok 1979 a epidemii žloutenky A z jahod z Polska? Já sice ne, ale je to zdárný příklad.) Zákeřnost této infekce je v tom, že je člověk nejvíce infekční ještě předtím, než se objeví níže zmíněné příznaky.

Od nákazy do začátku příznaků většinou uplynou cca 4 týdny (tj. inkubační doba rozmezí se různí od 15 dní až do 50dní!). Sám virus nám příliš neškodí a obtíže vznikají spíše na základě imunitní odpovědi organizmu. Příznaky mohou být poměrně mírné a zahrnují únavu, zvýšenou teplotu, nechutenství, nevolnost, zvracení a průjmy. Poměrně často se objeví i žloutenka (tj. žluté zabarvení očního bělma, kůže a sliznic). U dětí do 6 let ve většině případů probíhá bez těchto příznaků! Proč to tedy řešit, když je to tak banální onemocnění se možná ptáte? No protože 3 lidi ze 100 000 nakažených umře na selhání jater a co kdyby jste to byli právě vy :-)

Jak se na to přijde a co potom? Důležité je pacienta vyslechnout, zjistit výše zmíněné obtíže a případně získat informace o výskytu žloutenky typu A v jeho okolí. V krevních náběrech najdeme zvýšení jaterních testů a speciálním vyšetřením můžeme najít i protilátky proti viru žloutenky A, čímž je diagnóza definitivně potvrzena. Kde strávím čas s touto nemocí? Bohužel na infekčním oddělení jako prevence dalšího šíření infekce. Ostatní se, kterými člověk přijde do styku, je nařízen lékařský dohled na dobu 50 dnů a jako bonus Vám zaplatí stát očkovaní proti žloutence A (ale jen jednu dávku zas tak štědrý stát není). V této době vám registrující praktický lékař odebere 3x krev a pokud je vše v pořádku, dál se již nic nesleduje.

Prognóza je výborná. Žloutenka typu A nezpůsobuje chronické poškození jater ani cirhózu. Po relativně krátké době dojde k plnému uzdravení. (tedy u většiny nakažených jak jsem si již zmínili výše tedy u cca 99997 ze 100000 nemocných)

Lze tomuto onemocnění předejít? Ano, existuje vakcína. Očkování (vakcinace) je jedním z nejvýznamnějších milníků moderní medicíny. Očkování způsobilo, že mnohé nemoci trápící po staletí evropskou populaci vymizely a dnes je známe jen z historických publikací a učebnic medicíny (teď nemyslím zrovna VHA). Počty zachráněných životů celosvětově zcela jistě dosáhly stovek milionů. Očkovat se můžete nechat buď cestou svého praktického lékaře tedy nás :-) nebo v očkovacích centrech nám nejblíže v Českém Krumlově paní doktorka Ivana Krabatschová.

Léčba pacienta probíhá na infekčním oddělení (tj. provádí se izolace), je to jednoduché máte zákaz pít alkohol ( pivaři by dozajista prohodili něco o tom, že to tedy není vůbec jednoduché ) a dostáváte dietní netučnou stravu. Mohou se také podávat i léky na ochranu jaterní tkáně (hepatoprotektiva).